29. října 2011

Už toho máme dost!

S radostí a nadšením jsem ožil při zjištění, že i jeden z vlastenců této země, který svými písničkami v 90. letech začal tvořit určitou skupinu lidí mezi mladými, z nichž povstávala nejedna hnutí se lvem a další symbolikou na hrudi, konečně otevřel oči a rozhodl se vylézt z rozstřílených zákopů ven. Vyrazil na zteč. Na zteč proti vykořisťovatelům, zlodějům a podvratným živlům, kteří s límečky a kravatami nám stále brutálněji utahují smyčku okolo krku. Za chvíli dojde prostor k nadechnutí i posledním z přeživších vlastenců, kteří jsou ochotni se zbraní v ruce a úsměvem na líci bránit náš stát. Ano, nemluvím o nikom jiném než o Danielu Landovi.
Jeho vystupování a názory jsou velmi sporné. Někteří ho nazývají skrývajícím se neonacistou, který za slovy o češství propaguje něco, co je v této zemi tabu i jen myšlenkou. Někteří naopak tvrdí, že si za maskou vlastence udělal jen kariéru a vydělává na naivních fanoušcích. Osobně si myslím, že ani jedno není pravda. První ze zmíněných je jen žido-bolševická propaganda, která za každou cenu se snaží vzít nám našeho Hérodese, který jako jediný na veřejné scéně hlásá něco jiného, než je po vůli vládnoucím stranám, a jde proti proudu. Druhý názor je také lichý. Kdyby jeho cílem bylo vydělávat na fanoušcích, chrlil by jedno album za druhým. Což rozhodně není jeho případ. Nechci zde dělat osvětu jeho umění, stejně tak jeho písním, chci se však zamyslet, proč tak dlouho vyčkával se svým návratem mezi své věrné. Mezi Čechy. Je to zcela zřejmé. Došla mu trpělivost a je ochoten i s nálepkou vládních činitelů o neonacismu na hlavě otevřít zaslepeným lidem oči. Sundat jim propocené šátky, jimiž si chrání zrak, a ukázat svět ve své holé špatnosti. O co se snažíme my, kteří burcujeme obyvatele, aby konečně procitli, tak o to se snaží i tento vlastenec, který se rozhodl pomoci postavit se tomuto státu na nohy.
Toto je jasným znakem, že je čas Mesiáše, který by měl sestoupit a konečně očistit tuto zemi od špíny a hnusu, který se šíří ulicemi našich měst jak otravný plyn v zákopech první světové války. Berme tedy prosím tuto symboliku. Objevení se muže, který se stranil jakémukoliv očernění ze strany médií, je jako hvězda nad Betlémem, která zvěstovala příchod spasitele. Nechci, aby si někdo myslel, že se snažím vnutit myšlenku, že zrovna on je spasitelem. Nikoliv. On je pouze symbolem, že nastal čas vyrazit společně ven ze svých doupat a začít skutečně bojovat za čest a hrdost našeho českého národa. A vězte, že našimi nepřáteli nejsou cikáni, jak se snaží média vsugerovat, našimi nepřáteli jsou ti, kteří se přiživují na naší práci, kteří nás denně okrádají o námi vydřené prostředky k přežití. To oni jsou našimi nepřáteli. Jsou to ti, kteří nám vládnou. To je ta skupina, která diktuje, co smíme, co nesmíme, jak máme žít a kdy a kde máme umřít.
A já křičím, že toho bylo dost! Bylo DOST té jejich prachsprosté vlády. Toho jejich pakování se na nás obyčejných lidech, kteří se děsíme, jaké šílené zdražování nám přinese další rok, a tak symbol nadcházejících Vánoc mizí ve strachu o své přežití v této stále těžší době.
Ukažme si prstem na ně a vyžeňme je z jejich přepychových děr. Narovnejme svá ohnutá záda a s hrdostí a písní na rtech žeňme je. Ukažme, že ještě máme sílu se postavit a bránit svůj stát!!!
Neklesnu na kolena pod bičem světové globalizace!

Lumír