30. září 2011

Klášterec: Jedno z mnoha měst bouřlivého severu

 

Pro většinu lidí celkem neznámé město, které je nazýváno perlou Krušných hor. Rozhodně si dovolím říct, že s Kadaní se jedná o nejhezčí obydlené místo celého chomutovského a mosteckého okresu dohromady. Je to věc názoru. Nechci dělat exkurz do historie, stejně tak nechci psát o dalších historicko-zeměpisných aspektech.
Každý orgán v této zemi, až na malé výjimky, je zkorumpovaný. Bere úplatky, přiznává veřejné zakázky, které mají podléhat veřejnému nestrannému výběrovému řízení, svým kamarádíčkům, chrání lumpy a spodinu města. Nejinak tomu je i v Klášterci nad Ohří. Poslední rok je vedení města značně rozhádané. Schůze střídá schůzi a cílem těchto jednání jsou hádky, zda odvolat starostu či nikoliv. Zda dochází k podvratné činnosti, či nedochází. Žaloba střídá žalobu a páni zastupitelé a radní se dohadují jak malé děti na pískovišti, kdo má hezčí hromadu písku.
Musím přiznat, abych nekřivdil pánům radním, že dělají i pro obyčejné obyvatele. Alespoň se o to snaží. Sídliště Panorama dostalo před rokem novou tvář. Úhledné náměstíčko, vysázené stromy, zvětšená kapacita parkovacích míst. Škoda jen, že obyčejný pracující Čech toto dostatečně neocení. Restaurace v područí lidí nechvalné pověsti, obrovské množství nepřizpůsobivé mládeže, která ve večerních hodinách na očích všech fetuje, odhazuje po zemi odpadky, špiní nové fasády svým nepohledným opičím písmem, má možnost koupení drog na ulici. To jsou obrazy, které jsou často k vidění a ze kterých mi je zle.
To, co bylo původně vykonáno pro děti slušných lidí, aby si jejich ratolesti měly kde hrát, kde se stýkat s kamarády a vyměňovat si zážitky z prázdnin, víkendů atd., je pryč. Nyní se musí krčit doma a bát se vylézt ven, aby před svým domem nebyly okradeny potomky nepřizpůsobivých občanů tohoto města. Pískoviště, kam si před pár lety ještě chodily popovídat maminky malých dětí, zabraly organizované tlupy cikánů a feťáků. Pustit dítě na takovéto pískoviště je nyní hazard s jeho zdravím a životem. Válející se odpadky, sklo, ale i injekční stříkačky nejsou výjimkou. A rušení nočního klidu? Ale kdepak - jaký noční klid. Vyřvávající opilci, sjetí feťáci a opět spodina této společnosti reprezentovaná pubescenty nejen námi utiskované menšiny mají v nočních hodinách pré. Pravdou je, že s kriminalitou Klášterec nedrží vrchní příčky nebezpečnosti chomutovského okresu, ale rozhodně se nedá říct, že by toto město bylo rájem a svatyní bezpečí. Na Novém sídlišti, jak je nazývána část města, která byla poslední etapou panelové výstavby minulého režimu, vyrostlo pár hřišť, aby, stejně jako na Panoramě, se měly děti kde scházet a hrát si. Bohužel i tato místa jsou zabrána a obsazena cikánskou menšinou, spojující se s bílou spodinou, jejímž jediným zájmem jsou drogy a drobná trestná činnost. Nelze se pak divit, že národní myšlenka upadá, když děti jsou odkázány pouze na své do večera pracující rodiče, jelikož s kamarády ven je málokterý rodič pustí. A učiní-li tak, částečně počítá s tím, že se jeho dítě může vrátit domů s brekem, že ho přepadli cikánští výrostci a připravili ho o to málo, co si ven dítko českého člověka vzalo.
A městská policie? Vždyť se jedná o instituci, která jediné co s nasazením vykonává je špehování zpoza stromu majitele psů, zda jejich čtyřnozí miláčci jdou na vodítku. Ne, toto není jen situace v Klášterci. Stejná situace panuje v Kadani, kde sídliště B se změnilo na cikánskou baštu. A přestože to tamní radní nepřiznají, i toto sídliště se postupem času stává cikánským ghettem, ve kterém násilí a trestná činnost propukne ve stejném množství, jako se tomu děje na Šluknovsku. V Chomutově jsou také lokality, kam se sestěhovává cikánská menšina, např. Beethovenova ulice, Dukelská ulice a Kamenná ulice. A případy šikany, slovního napadání, fyzického napadání ze strany této spodiny sílí. Prostituce taktéž není ničím výjimečným.
A proto se ptám: Toto je ta naše krásná vlast, o níž psal Palacký, Dobrovský, Borovský a další?
Nenechme si brát místo pro život, naše místo, které je zabíráno odpadem lidské společnosti. Rozpomeňme si, že Česká republika je teritorium Čechů. To je naše vlast a naše země. My máme právo zde žít a nikdo jiný nemá právo rozhodovat, kde si budou naše děti hrát. Je to naše vlast, kterou nám odkázali naši předci, kteří po stovky let nesli tuto pohasínající pochodeň, kterou se nejeden historický déšť snažil uhasit. Je na čase zastavit příliv této multikulturní politiky.
Stejně jako v historii si každý národ chránil své území před nájezdy ostatních států, tak i my bychom měli začít chránit naše bohatství. Postavme se společně proti sílícím vlivům ze západu, dělajícím vše pro zničení národní svornosti. Braňme vlast proti nepřátelům, kteří napínají veškeré síly, aby zabili jednotlivce a zaštítili se humanistickými idejemi, které mají za cíl zničit individualitu a nahradit jí tuctovostí. Každý jedinec naší vlasti je sám originál. Každý se něčím odlišujeme od svých přátel, příbuzných, sousedů a ostatních občanů této země. To je přeci to, pro co má smysl žít a dělá nás tím, čím jsme. Být jedinečnými i přes své nedostatky.
Vytvořme hradbu, která se jednotně postaví a povstane z krve našich předků, aby hájila zájmy národa, který patří k nejstarším v Evropě. Učiňme přítrž veškerému příkoří, které je na nás pácháno v zájmu pojmů jako jiná mentalita, solidárnost, špatné zázemí. Vždyť veškeré tyto aktivity všech ochránců lidských práv a pseudohumanistických tlachalů jsou jen žvásty slabých, kteří jsou si vědomi své nicotnosti.
Věřím, že každý zná Darwinovu teorii o vzniku druhu. To, co se posledních několik desítek let snaží zničit každý ochránce slabších, každý ochránce multikulturalismu, je něčím, co je proti zákonům přírody od jejího samotného vzniku. Proč je tedy dnes tak moderní ochraňovat neschopné, hloupé či úchylné jedince na úkor ostatních, kteří jsou schopní, pracovití, normální? Proč musíme denně část svých peněz předávat na tzv. sociálně potřebné? Bohužel i samotný název - sociálně potřební - je velmi tristní. Za tyto sociálně potřebné, jež máme na mysli, jsou považováni tělesně postižení vlivem úrazu, autonehody atd., ženy na mateřské dovolené nebo naši rodiče či prarodiče, kteří celý život tvrdě pracovali a nyní jsou na zaslouženém odpočinku. Za skutečně sociálně potřebné, bez kterých bychom tu MY nebyli, se schovávají asociální případy, které nepracují, pracovat nechtějí a pracovat nebudou, dále feťáci, jejichž jediným zájmem je si proprat hlavu pořádným svinstvem, a i cikánky společně s matkami bílé lůzy, které si z rození dětí vytvořily úžasnou výdělečnou činnost. To jsou ti sociálně potřební? To jsou ti, na které každý dáváme cca 20-25 % svého platu? Bohužel ano, bohužel to je ten druh, který vlivem pseudohumanistů je povýšen nad pracujícího člověka, a tak celá Darwinova teorie, opírající se o celou evoluci, doznala krachu.
Silný a schopný člověk pracuje na neschopného a tupého. Pracuje tak tvrdě, aby se nepotřební měli lépe, a pracovat bude do posledních sil, aby nepotřební měli jistotu, že budou mít stále za co žít. Silnější je likvidován slabším, aby slabší se stal silnějším.
Pokud toto není cílená likvidace národa a zdravého rozumu, tak pak už nevím. Je na čase povstat a bojovat. Je na čase postavit se bok po boku proti současné situaci. Nastal čas vylézt zpod stolu a jednou v životě udělat něco, co je správné. Vzdorovat Systému. Bojovat proti neutěšené situaci.
Nastal čas začít žít svůj život svobodně! Je načase přestat přehlížet cílený útok na naší suverenitu a na naše životy. Je načase změnit status quo!!!

Lumír