2. listopadu 2011

Jen kopejte a třeste se

I tak by se dalo nazvat chování našich politických špiček. Osočování kdo víc krade, kdo víc vytuneloval a kdo je z nich vlastně nejhorší zloděj obsazující nejvyšší příčky. I takovéto aktivity se dají vysledovat v Poslanecké sněmovně. Měl bych ronit slzy a cítit bolest u srdce z toho, jak se naši zástupci volení z lidu chovají. Ale já mám z toho radost. Jejich chování dokazuje, že kopou kolem sebe, protože cítí, jak se oprátka stahuje. Tak jak je škrtí smyčka stále citelněji, stejně tak rychle hází špínu na všechny okolo sebe, jen aby v očích žalobců vypadali jako nevinné chudinky, které měly jen smůlu na špatné kamarády.
Ne, ne, přátelé, to je zlý omyl. Jen tu špínu házejte, jen kopejte kolem sebe, třesouce se rukama i nohama mrazem pobíhajícím po celém těle, nebude vám to nic platné. Zhoupnete se všichni a ten zlomový okamžik, který po chrčení vystřídá ticho, bude vítězstvím českého lidu nad těmi, kteří je desítky let utiskují a přesvědčují, že jen ta jejich pravda je ta správná.
Sedíte si ve Strakově akademii jak generální štáb prohrávající armády. Jen s tím rozdílem, že vojáci vám stále ubývají ve větším měřítku, než jste ochotni připustit. Nikoliv však smrtí trpící pod nepřátelskou palbou. Vaši vojáci, ti bezzemci, které vy držíte pod krkem, prozřeli, že s vámi mohou ztratit ten svůj holý život, který si myslíte, že držíte pevně v rukách, za odměnu sestávající z cinkrlátek. Omylem je vaše tupé myšlení.
Jak vy vojáky ztrácíte, tak my je získáváme. Už jim došlo, že s vámi je nečeká vůbec nic dobrého.
A tak si seďte v tom kotli a hádejte se, kdo z vás víc krade, kdo z vás víc zavinil pokles tohoto státu. Náš soud je jasný. Jste to vy a vaši předchůdci, kdo můžou za rozkradení této země, za duševní a kulturní úpadek naší národní svornosti a za pobíhající kriminálníky, jejichž jediný strach je, aby neustále chudnoucí Češi měli ještě pár peněz ve svých portmonkách, o které je musí připravit dřív než vy!!!
Šiďte si a snažte se ještě krást, co to jde, protože se blíží vaše poslední okamžiky, které strávíte na výsluní své politické kariéry. Kleště se stahují a až každou radnici zaplní rozvášněné davy nespokojených občanů, na jejichž tvářích a tělech je nespočet jizev z vašeho působení, pak budou padat hlavy, a ty vaše, to budou náramné trofeje. A nebojte se, nenecháme vás my, národ český, utéct. Budeme vás jak lovnou zvěř hnát, až vás uženeme a vaše hlavy jako důkaz naší síly budou zdobit muzea v sekci národních povstání.

Lumír