15. října 2011

A dajte nám gádžové peníze

 

V Brně se včera sešli na celostátním setkání zástupci cikánské komunity z celé České republiky. Výsledkem jejich srazu je schválení 34 členů přípravného výboru nové organizace, která má cikány zastupovat v jednáních s vládou, parlamentem, kraji, obcemi a dalšími institucemi. Toto sdružení prý nemá politické ambice, ale podle dřívějších informací se připravuje také založení cikánské politické strany, která se má jmenovat Adaj, což v cikánštině znamená „tady jsme“.
Nemám nic proti tomu, aby si kdokoli zakládal nejrůznější organizace, politické strany a další sdružení, ať se jedná o modeláře, zahrádkáře, bojovníky za práva nebo nadpráva menšin, Vietnamce, Ukrajince, cikány a další.  Má to ale samozřejmě svůj háček. Tyto subjekty musí zcela jednoznačně hospodařit pouze s finančními prostředky, které si vyberou mezi svými členy, případně získají ze sponzorských darů. Všichni ale víme, jak to většinou u cikánských organizací bývá a jakým způsobem jsou placeny. Zářným příkladem je nejznámější cikánská organizace Romea, která je z kapes daňových poplatníků dotována mnohamilionovými peněžními příspěvky. A není jediná!
Obávám se proto, aby opět nedošlo k praktikování stejného modelu, kdy si cikánská menšina založí další spolek, kterých v naší zemi fungovaly a fungují desítky, a znovu jeho představitelé nenatáhli ruce a zvolali: „Tady jsme. ADAJte nám gádžové peníze na naši činnost.“
V nedávných dnech bylo zveřejněno prohlášení platformy „Jsme s vámi, buďte s námi 2012: Romové jsou také Češi“, jejíž zástupce Zdeněk Guži, který byl rovněž účastníkem včerejšího brněnského srazu, uvedl, že cikáni chtějí mít zákonem určená místa v samosprávě a budou pak moci sami aktivně jednat. Prohlášení o nepolitických ambicích se tak rychle rozplývají jak pára na hrncem.
Další z účastníků brněnského celostátního setkání cikánů Jiří Daniel zase prohlásil, že při zaměstnávání cikánů by bylo výhodné jim dát práci, která vychází z jejich přirozenosti a baví je. Mohli by například čistit břehy řek. „Udělám si tam oheň, udělám si, co mě baví. Žádná fabrika, žádné píchačky,“ řekl.
Já jenom doufám, že špekáčky k ohníčku si zakoupí sami a jako palivo nepoužijí dřevěné oplocení u chatek, kterých je v blízkosti našich řek velmi mnoho.

Petr Kotáb