23. července 2010 

Je nebezpečnější samolepka, nebo žloutenka?

Boj proti údajnému rasismu v podání bývalého ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába a dalších „mravokárců“ přináší výsledky. Občané se nyní bojí ozvat proti chování nepřizpůsobivých skupin obyvatel, protože se obávají obvinění z rasistického jednání.
Zpravodajský server Denik.cz přinesl informaci o chování skupiny cikánů, která musela být se žloutenkou hospitalizována na infekčním oddělení havířovské nemocnice. Léčebný režim však nedodržují a svým hlučným a neurvalým chováním obtěžují ostatní pacienty, kteří raději podepisují reversy a odcházejí se léčit do svých domovů. Personál nemocnice je proti jednání těchto pochybných existencí bezmocný. Léčit prý musí každého a vyhodit nikoho nelze, i když dotyčné problémové osoby nerespektují nemocniční řád a obtěžují ostatní pacienty.
Nově vzniklá vláda premiéra Nečase se zabývá především zvýšením poplatků za ošetření u lékařů nebo pobyt v nemocnicích. V jakých podmínkách se ale mnohdy nemocní lidé ocitají, nikoho nezajímá. Důležité je vysát z peněženek občanů další peníze, které pomohou zalátat díru ve státním rozpočtu a tím i zajistit financování lékařské péče. Paradoxem je skutečnost, že osoby, které se v nemocničních zařízeních dopouštějí problémového jednání, žádné poplatky platit nemusí. Jde totiž o tzv. sociálně slabé, za které zaplatíme jejich léčbu my všichni ze svých daní.
Podle nastoleného trendu se ale upozornění na chování těchto nepřizpůsobivých osob rovná obvinění z rasismu. Jde totiž o příslušníky menšinového etnika, které si pravděpodobně musíme hýčkat a noční mejdany v nemocničních pokojích je nutné u této skupiny pacientů respektovat.
Systém tvrdě potírá jedince, kteří mají na svém těle vytetované údajně závadné tetování nebo si dovolí vylepovat ve svém okolí samolepky s odkazem na jakési webové stránky. Je jedno, že tímto neohrožují zdraví a životy nikoho z nás. Máme přeci „demokracii“, a proto je nutné nejprve tvrdě trestat „nedemokratické“ názory. Ochrana životů je v současném systému až na druhém místě.
Nezodpovědné chování některých jedinců, kteří svým jednáním ztěžují a mnohdy i znemožňují účinnou léčbu nemocných, což může vést i k zhoršení zdravotních problémů a v nejhorším případě i úmrtí, je tedy prozatím tolerováno. Dočkáme se změny?

Petr Kotáb